Reklama

Zvedneš hlavu a uvidíš ji.Poutavou a vábnou.Slova,která ti říká,tě hřejí u srdce.jdeš blíž a blíž a stále na ni zíráš s užaslým výrazem na tváři.V jednu chvíli Ti však probleskne hlavou myšlenka a ty se najednou zastavíš a rozhlédneš.Stojíš v pustině a mezi ní a tebou se rozkládá hluboká propast.Pak pochopíš kde jsi a také kdo je ona,a tak se bez jakéhokoliv rozmýšlení otočíš,abys odešel.Víš však,že ji teď máš za zády a také,že je Ti mnohem blíže,než když jsi jí hleděl do tváře,avšak Ty jdeš se skloněnou hlavou dál a dál,hlavně pryč od ní.
Neujdeš však ani pár kroků a slyšíš znova ta tolik známá slova.Ta slova,která tě před chvíli hrála u srdce,ta slova,která tě nyní děsí.Patří však jiné tváří.Ty to víš,avšak i přesto,nebo snad právě proto,nedůvěřuješ a opět se rozhlédáš.Vidíš však úplně stejnou krajinu jako před chvílí ....
Hledáš jinou cestu,avšak jen co se tam rozhodneš jít po ní,tak uslyšíš ta slova a Ty se opět otáčíš,abys našel další,která by tě snad mohla vyvést ven.Hledáš ji znova a znova.Bloudíš a tápeš.Udýchaný se zastavíš na místě a rozhlédneš se,Jsou všude kolem Tebe.Blíží se.Obkloupují Tě ze všech stran a Ty nevíš,kudy ven.Nakonec jedné z nich neodoláš a necháš se zlákat v domnění,že se tak dostaneš pryč.Pryč od zbytku,daleko,kde nic podobného nepotkáš.Netušíš šak,že za ní na tebe čekají další a další.Rezignuješ,podléháš,nemáš již sílu dále vzdorovat.
A nebo ? Nebo se probudíš,a z toho zlého snu zůstane jen prchavá vzpomínka.K čemu pak ale těm lidem,díky kterým tu s námi je,slouží ? Ti,kteří nedokáží odolat hlasu jedné z nich,nakonec podlehnou i dalším,a ti,kteří dokáží všem odolat,ti jim nepomohou už vůbec. Jaký je tedy smysl její existence ? Proč tu s námi je ? Existuje snad nějaký kompromis,někdo,kdo se dokáže natolik zatvrdit v svých myšlenkách,že neupadne do toho víru,do kterého se jej všechny snaží dostat,ale podlehne jen jedné z nich ? Někdo takový v natolik extrémním světě plném "vábivých" reklam ?