No musím říct, že toto je moje první básnička... Tak buďte hodní :-)
přidáno 22.10.2007
hodnoceno 3
čteno 1959(30)
posláno 0
Radost jenom předstíráš,
ale smutek v sobě máš.
Tak už povídej, přec nejsi lhář.

Co tvé srdce tají,
od svítání do svítání?
Co trápí tvoje naděje?
Proč nic hezkého se neděje?

Slzy zakalily tvůj zrak,
ani doktor nepomůže pak.
Žít život, který jsi žil.
jak šťasten by jsi byl.

Víčka povadlá a koutky tuhé,
nerozveselí ani druhé.
Tak usměj se přec,
i když je to těžká věc.

Nadechni se a povídej.
A ty druhý naslouchej,
dobré rady potom rozdávej,
však velké dary za to nečekej

Jenom úsměv a záři v očích,
v objetí to všechno končí.
Vidíš, svět není jenom žal,
tak jak se zpočátku zdál.
přidáno 22.10.2007 - 21:42
Mno ono vždycky první básně jsou takový " všední ", používaj se tam častý rýmy a slovní spojení... časem se to zlepší :-) Začátek povedenej!
přidáno 22.10.2007 - 15:43
Mě to teda celkově připadá takový nerytmický... Ale to je můj osobní dojem, na ten nedávej.. ;o)
přidáno 22.10.2007 - 15:23
Není to špatný, akorát tenhle verš "dobré rady potom rozdávej, však velké dary za to nečekej" mi přijde takovej nerytmickej

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Povídej : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Rány života
Předchozí dílo autora : Ručně a stručně III.

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku