|
Mikropovídka o 100 slovech (přesně)
Jednoho dne se probudíme a všechny peníze budou pryč...
 21.10.2007 5 1867(23) 0 |
Ozvalo se neznatelné cinknutí, když mi Bůh vdechnul život. Ptáci na chvíli ztichli a pak zase zašvitořili ve větru. Žilami začala proudit krev a duší myšlenky. Otevřel jsem svá malá očka a zamrkal vstříc veselému Slunci.
Přede mnou se vznášel On, zavěšený na neviditelných strunkách. Byl krásný a vznešený, popsat slovy jsem ho ani v nejmenším nemohl. Zvědavě jsem se k němu naklonil s nevyslovenou otázkou. Nic neříkal a já tiše vyčkával, až mi dá jméno.
Pojmenoval mne a já si uvědomil, kdo jsem.
Jsem Skřítek Penězožrout a mé jméno je můj úděl.
Svět už nikdy nebude stejný.
Mám hlad.
Přede mnou se vznášel On, zavěšený na neviditelných strunkách. Byl krásný a vznešený, popsat slovy jsem ho ani v nejmenším nemohl. Zvědavě jsem se k němu naklonil s nevyslovenou otázkou. Nic neříkal a já tiše vyčkával, až mi dá jméno.
Pojmenoval mne a já si uvědomil, kdo jsem.
Jsem Skřítek Penězožrout a mé jméno je můj úděl.
Svět už nikdy nebude stejný.
Mám hlad.
19.12.2011 - 22:15Tři až čtyři roky před krizí a už jsi viděl zdražování. Tvůj skřítek se činí.
22.10.2007 - 17:27Peníze peníze ... jsou všude... a pořád... a bez nic... dneska už fakt ni krok ;)
22.10.2007 - 06:47Přijde mi to vtipné a dobrá myšlenka...
PS: To mluvíš o tom, jak budou zdražovat, viď? :D
PS: To mluvíš o tom, jak budou zdražovat, viď? :D
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
...mám hlad : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Nov a úplněk
Předchozí dílo autora : Hodina mezi člověkem a vlkem
