Lháři

A já myslím, že člověk může i asociovat spoustu věcí, které se tak ve skutečnosti opravdu nestaly a pokud ano, pak je to už starší kousek a jsi někde mnohem dál. A stejně by bylo škoda tuto báseň nenapsat a nevyvěsit nám ji tu. Děkuji. Pěkná.

Je poznat, že to je starší kousek, dnes jsi vypsanější a některé tvé básně jsou ozdobou tohoto serveru.

K tématu:
Tvé smyslné rty a ty celý
jak málo stačí abych uvěřila
sama sebe tím uvěznila
Jen...
To cos mi slíbil jsi mi vlastně dal

Beru zpět
Nejsi tedy lhář
A co jsi vlastně lásko zač?
Proč slzy stékají na polštář
Už vím, tuším, v tvém vlastním ráji
i jiné ženy své místo mají


Co Ti vlastně dal? Sílu svého genetického potenciálu, kterou Ty podvědomě chceš přenést na své děti, kdyby se věci nechaly ve své přirozenosti, možná by k tomu došlo. On si je vědom, že tak působí na ženy a chce podvědomě co nejvíc svého genetického potenciálu rozdat. Takže pokud by se věci nechaly ve své přirozenosti, tak by měl spoustu dětí. Tím si druh zajišťuje zdravou budoucnost. Ale má to i své nevýhody, pro úspěch druhu, je třeba vychovat děti a k tomu je třeba sociálně jisté prostředí.

Taky bych neřekla, že je to jen smyšlené :-)! Povedla se ti.

Přijde mi to prožité, proto tak citlivé, moc hezké =)

Oj. Na to, že se vlastně nikdy nestalo, působí až podezřele autenticky ;-). Moc pěkné, ze života, i v tom tápání a závěru, ke kterému báseň neodvratně směřuje, protože přesně tam chce být směřována...