Už nehledám to, co nikde není....
přidáno 04.01.2017
hodnoceno 0
čteno 950(13)
posláno 0
V pocitu viny
hledáme známku nevinnosti,
jsme vrazi sebevrahů
a tápeme světlem,
co nás na kůži mrazí,
jsme bytosti ticha
a přesto je hluk naší přirozeností.

V pocitech sounáležitosti
vidíme jen odcizení
a v mizériích šeda
se domáháme tepla
lidského těla,
ale cit už dávno zmizel.

Ač letargičtí
hledáme energii k činům
a váháme
svázáni strachem z budoucna.

V pocitu viny
se utápíme každým dnem
a zapomínáme na život,
na přátele a na knihy,
které leží zaprášené na policích
a slibují přísliby pravé lásky,
ale kdo by je hledal,
když andělům svázal křídla
ten nenáviděný pocit
věčného odcizení.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pocity viny : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Domeček z karet
Předchozí dílo autora : Soudobému Ratkinovi

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku