|
Vždy když rozkvete podzimní čas, dotkne se mě nejen svou krásou ale i trochou melancholie.
 26.10.2016 5 1227(11) 0 |
Mám ráda pestré barvy podzimu
bílé krajky na patnících u cesty
pole co obléklo se do krajkové košile
i teskně pějící les nad úpatím
Miluji hedvábné letky ptáků v oblacích
lidi co mají vytříbený vkus
těkavý roj když k ránu hasne
loučení
smutek
souznění
i houfování hus…
Sidy, 2012
bílé krajky na patnících u cesty
pole co obléklo se do krajkové košile
i teskně pějící les nad úpatím
Miluji hedvábné letky ptáků v oblacích
lidi co mají vytříbený vkus
těkavý roj když k ránu hasne
loučení
smutek
souznění
i houfování hus…
Sidy, 2012
02.11.2016 - 19:03Žblabuňko, mechanická okurko, Nikyto, Yanishko, děkuji vám za komentáře, on ten podzim si mě vždycky sedne za krk, když jsou dušičky a protne mi páteř svou melancholií, vzpomínkami, loučením a každým rokem jsou ty pocity silnější.
26.10.2016 - 23:33Lidé s vytříbeným vkusem tam tak nádherně zapadají-nezapadají, překvapí a přece do té básně krásně sedí a někam ji posouvají :) povedené :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Číše podzimu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Podzimní lyrika
Předchozí dílo autora : Chlumec nad Cidlinou
