Drazí zesnulí

Jen tak se procházím potemnělou krajinou
a nebi září jasně hvězdy
občas jedna zhasne
a další padá k zemi
já v té tmě na kopci stojím sám
jakoby oněmělý

A tiše vzpomínám
na ty co tu nejsou a dívají se na mě z nebe
prababička pradědeček
a taky tati nesmím zapomenout na tebe
přemýšlím o tom zdali
se spolu v nebi opět setkaly

A mě na vás již zbyla jen vzpomínka
na mého milého tatínka
měl si rád metal a taky rock
a skvělou kapelu Calibos
je to tak dávno
co viděl sem tě naposled
už přesně nevím ani kolik let
ale v mém srdci navždy zůstaneš
jen díky tobě přišel jsem na svět

Ach ty má prababičko
vím že jsi mě vždy ráda měla
a to nejlepší pro mě chtěla
pamatuji si na povídání s tebou
na každoroční zabíjačky
škoda jen že už to nejde vrátit
není to tak dávno něco kolem půl roku
co musela si ze světa odejít
výš o pár kroků
ale já vím a budu tuze rád
na tebe pořád vzpomínat

Každý z nás by se měl zastavit
a drahé zesnulé
co září na nebi jako hvězdy pozdravit
oni nás opatrují a chrání
dávají na nás pozor
od noci do svítání
a hlavně nedospusťe abyste v životě zůstali sami
potom vás modlitby
ani nářek nezachrání