Jedna starší miniaturka, jen pocit, třeba někoho osloví
06.02.2015 17 917(24) 0 |
Slova došla, zbylo neurčité cosi. Střep bez ostří, květ bez stonku, mrak bez deště. Strom, kterému na jaře nenarostlo listí. Růže, které někdo ulámal trny, aby se nezranil a připravil ji o její podstatu.
Slova došla a zbylo těžké sametové vzduchoprázdno, odkud není cesty zpátky, ani cesty tam. Jiskřivé rozpínající se vakuum. Vzduch beroucí dech jako smyčka na šibenici.
Slova došla, není co říct, všechno bylo vyřčeno v ohlušujícím ukřičeném mlčení...
Slova došla a zbylo těžké sametové vzduchoprázdno, odkud není cesty zpátky, ani cesty tam. Jiskřivé rozpínající se vakuum. Vzduch beroucí dech jako smyčka na šibenici.
Slova došla, není co říct, všechno bylo vyřčeno v ohlušujícím ukřičeném mlčení...
Ze sbírky: Šuplík
07.02.2015 - 10:22
Orionka: Moc děkuji, jsem ráda, že se líbilo. Zdánlivě nesmyslné obrazy a oxymórony používám moc ráda, pro mě hodně vyjadřují.
A ano, máš pravdu, těch mlčení je obrovská spousta, tolik, jako je situací mezi lidmi, kdy došla slova, nebo kdy je nenacházíme. Mohou být stejně tak přínosná, krásná, jako děsivá a frustrující.
A ano, máš pravdu, těch mlčení je obrovská spousta, tolik, jako je situací mezi lidmi, kdy došla slova, nebo kdy je nenacházíme. Mohou být stejně tak přínosná, krásná, jako děsivá a frustrující.
07.02.2015 - 09:51
Krásné. Moc se mi líbí obrazy nesmyslnosti v první části, jsou originální a přesné. Ohlušující ukřičené mlčení - ano, i takové je, moc pěkně jsi to vyjádřila. Ono mlčení může být vlastně spousta, Severák psal o tom spokojeném, to je takové poklidné mlčení, ve kterém nejsou žádná slova, nebo jen kdesi na okraji si poletují jako poklidná kulisa. O jiném druhu mlčení, taky plném naléhavých slov, ale zase jiných než to tvoje, jsem kdysi napsala básničku, kterou jsi mi připomněla: http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=25119-mlcky
06.02.2015 - 22:20
korálek: Děkuji!
Ano, přímo pocitová smršť, kdy všechno to nevyřčené visí ve vzduchu :-)
Ano, přímo pocitová smršť, kdy všechno to nevyřčené visí ve vzduchu :-)
06.02.2015 - 22:16
skvělá miniaturka - představuji si u ní hodně pocitů - a potvrzuji :-) mlčení bývá někdy hodně hlasité ..
06.02.2015 - 22:10
Zamila: To se, holka, už asi nestane, to bych musela jinak myslet :-D
OOOO mám se bát, nebo se na tvé nové sexy brýle těšit? :-D
OOOO mám se bát, nebo se na tvé nové sexy brýle těšit? :-D
06.02.2015 - 22:06
Máta: Bylo by záhodno, abys byla doma i v poezii :-D A až si seženu nový sexy brejle, tak si Tě přečtu úplně celou :-D Vrr :-D
06.02.2015 - 22:05
Severak: Ano, máš naprostou pravdu, taky ho nemám ráda, ale ráda o něm píšu. Děkuji :-)
06.02.2015 - 22:04
Zamila: Díky! Jsem ráda, že jsi nakoukla a že se líbilo.
Bylo by záhodno, abych v próze jako doma nebyla :-D
Bylo by záhodno, abych v próze jako doma nebyla :-D
06.02.2015 - 21:57
Pěkné obrazy, je vidět, že v próze jsi vážně jako doma :-) "Vzduch beroucí dech jako smyčka na šibenici", růže a její podstata, ... Pěkné a chytré. No, jo :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Mlčení : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Zelený střípek
Předchozí dílo autora : První bitva
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
polibek0012 [14], Annabelle [14], KissOfDark [14], pisiprotebe [14], VolkodavKO [11], sarinka580 [7], DanaSurya [1], Ivušák [1]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX