 24.10.2014 13 1432(30) 0 |
Tak, jako hvězdy padají
pod tíhou nekonečna,
jako kruh potkává jen jednou tečna,
jak křik husí prolétá oblohou,
tak jako tuláci se drží na nohou,
jako javory zlátnou,
a prameny zamrzají;
tak jako schovává se před světem
poupě v jinotaji.
Tak, něžně,
navzdory zákazu,
zaženu z tvých rtů námrazu
a zkřehlými prsty vyzpívám
mízu v klokočí
a teplo do očí.
Paprsky spojují
konstelace pih,
dvě rudá srdce
a ostré zimní slunce
v nich
pod tíhou nekonečna,
jako kruh potkává jen jednou tečna,
jak křik husí prolétá oblohou,
tak jako tuláci se drží na nohou,
jako javory zlátnou,
a prameny zamrzají;
tak jako schovává se před světem
poupě v jinotaji.
Tak, něžně,
navzdory zákazu,
zaženu z tvých rtů námrazu
a zkřehlými prsty vyzpívám
mízu v klokočí
a teplo do očí.
Paprsky spojují
konstelace pih,
dvě rudá srdce
a ostré zimní slunce
v nich
Ze sbírky: Dopisy modré lišce
26.10.2014 - 21:26No týjo, tak tohle je bomba...romantika bez kýče, vystřelená do nebes...tleskám, až mi puchýře naskakují...
25.10.2014 - 14:47tak ta je nádherná. máš talent, holka. zakládám do záložek a někdy se k ní vrátím :)
25.10.2014 - 10:16Taky se mi moc líbí, má krásnou křehkou atmosféru. Jenom se mi nezdá ta míza v klokočí. Klokočí jsou semena, ve kterých asi moc mízy nebude, ta je spiš v keři, který se jmenuje klokoč. Takže by tam logicky mělo být "v klokoči"... ale to by zas tak pěkně nesouznělo s "do očí". :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
neslib : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : El bosque/Les
Předchozí dílo autora : noli me tangere
