Ničíš mě

Lidi se ptají, jak se mám
tichá pauza, dívám se jinam, neodpovídám
pak pokrčím rameny, že nemám zdání
jak se můžu mít, když se mi nesplní moje přání?

Každý den v něco doufám
každý den věřit ve sny si troufám
celej den jsou jen hodiny čekání
celej den jsou jen tisíce zklamání.

Zas kouknu na mobil, čekám ikonu zprávy
místo toho jen fotka z momentu, kdy jsme se spolu smáli
není to dávno, ale není to včera
tak moc bych to všechno zažít znovu chtěla.

Strašně mě vytáčí, že se ti nemůžu dostat blíž
ani vteřinu denně na mě nemyslíš
Já na tebe asi tak 60/24
vím, zbytečně plýtvám energii.

Každej den mi chybíš, jak kdybych tě ztratila
přitom nikdy jsem ani kousek z tebe nevlastnila
někdy přišlo zdání, že jsem pro tebe důležitá
pak rána, další bolest prožitá.

A po stý si přísahám, že už nenaletím
že už nezavolám, nenapíšu, že už nebudu tím,
kdo pořád čeká, doufá a věří
kdo na písknutí všeho nechá a za tebou běží.

A zase si namlouvám, že tě nepotřebuju
a zase si namlouvám, že bez tebe přežiju
zase si namlouvám, že bez tebe je mi líp
zase si namlouvám, že nechám tě už být.

Vím, že všechny tyhle kecy jsou jen pohádky
protože pak tě vidím a všechno je to zpátky
všechna ta touha být důvod pro úsměv na tvé tváři
být to světlo, které pro tebe tu ve tmě září.

A takhle to je pořád dokola, snad pomůže mi čas
a takhle to je pořád dokola, snad přestanu věřit v nás
a takhle to je pořád dokola, nesnáším za to sebe
a takhle to je pořád dokola, nesnáším za to tebe.