Naposled!

Fuj to sem se lek! Ještě teď mám sucho v hrdle, když si spomenu, jak sem
nedávno našel v kutnej hoře, mezi flaškama v supermarketu rum, kterej měl na nálepce místo plachetnice vobrovskej nápis NAPOSLED!
„Tak voni nám ho ty z..(píp) byrokrati z Únije přece jen vemou“, řek sem
si a okamžitě sem začal přesouvat obsah regálu do nákupního vozejku, to abych se dostatečně zazásobil. Jenže, když sem měl ve vozejku asi tak tři čtvrtiny veškerejch rumovejch zásob prodejny, spomněl sem si na žalostnej obsah mí peněženky pro období do nejbliší podpory a tak sem tam pokorně všecko pozvracel zpátky.
Počáteční šok začal zvolna ustupovat. Stal sem se vobětí reklamního triku,
svitlo mi. Rum nám přece nevemou, jenom ho přemenujou na Tuzemák!
Tuzemááák! Takovej názef, to už nebude vono! To Já by sem ho
pomenoval....
...třeba Zemák! Jednak proto, že zemák je erteple neboli brambora a
z bramborovýho lihu, kterej vochutili trstí, začali vařit rum naši předkové,
namísto z lihu třtinovýho, čímž se zasloužili vo to že rum v Čechách a na
Moravě zlihověl, chtěl jsem říct zlidověl. A taky mi ten zemák někoho
připomíná, jenom si nemůžu spomenout koho.
Jo už vim, toho politika, co ho ukazovali kdisi v televiziji, ten by si zasloužil, aby byla po něm pomenovaná taková ušlechtilá kvapalina jako je Tuzemskej RUM!
ZEMÁK! No řekněte, nebylo by to hezčí!