|
.... po mých stopách jde
 07.10.2007 1 1390(14) 0 |
Proč to divný stvoření
stopuje můj vlastní strach?
Vždyť jsem chtěl jen setřít
z očí spadlý hvězdný prach.
Proč zahnalo mě do kouta,
kde úniku není.
Proč chtělo zbavit mě,
toho bláhového snění.
Já se však nedám, já budu se prát.
Přece i ty to musíš dobře znát!
I v tvé duši sídlí malý velký chlap,
Co svou čest si brání,
... a to i beze zbraní.
stopuje můj vlastní strach?
Vždyť jsem chtěl jen setřít
z očí spadlý hvězdný prach.
Proč zahnalo mě do kouta,
kde úniku není.
Proč chtělo zbavit mě,
toho bláhového snění.
Já se však nedám, já budu se prát.
Přece i ty to musíš dobře znát!
I v tvé duši sídlí malý velký chlap,
Co svou čest si brání,
... a to i beze zbraní.
16.11.2007 - 21:08
Divný stvoření : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Válečná krajina
Předchozí dílo autora : Divný sen
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
casa.de.locos řekla o mechanická okurka :jeho mimoděk rebelující a hrozně bezprostřední poezie mě prostě baví, i když s pomeranči toho asi moc společného nemá
