Anonymní konverzace II.

ona

někdy je noc
tak tmavá
že nedohlédnu
ani na špičku
tvého nosu

a v krajině
za zrcadlem
Alenka marně
hledá svého
králíčka

to si pak strašně přeju
aby ty tři oříšky,
co svírám v dlani,
byly aspoň trochu
kouzelné


on

Tři oříšky
v otevřené dlani
jako tehdy,
jako teď,
jako pak

znovu,
smutně,
pomalu,
po zpátku
překročit ten práh


kde králíčkům zakázáno,
princové střevíčky nehledají
a kam už ani kouzla
nikdy nedolétnou.