{Monika Načeva}
přidáno 29.05.2015
komentářů1
čteno716(4)

Něco mi chybělo. Stále to ve mě tikalo a já nevěděl, co mi to chybí.

Až jsem se dnes šel obhlédnout lokace pro mou budoucí povídku. Došel jsem na jednu louku na kopci nad Radlickou ulicí. Tam jsem si sedl a chvíli poslouchal šumění ulice. Pak jsem si lehl na posečenou trávu a chvíli jen tak ležel. Nikdo po mě nic nechtěl a já v tu chvíli taky nic po nikom nechtěl.

To mi chybělo.

Vůbec, začínám mít celkem jasno v tom co chci.

Nechci žádná dramata, chci si jen tak ležet v trávě.

Chci najít, ale nechci hledat.

Není pro mě důležité s někým spát, je pro mě důležité mít se vedle koho ráno probouzet.

Chci aby mě měl někdo rád, ale ne za zásluhy. Therefore no poems for girls anymore.

Nechci být sám.

Ale to už jsem věděl. Teď jen upřesňuju s kým chci být.
přidáno 01.06.2015 - 16:26
Výborně. To potvrzuje moji teorii o štěstí jako absenci potřeb. Připomíná mi to buddhistické "vyvanutí".

Chválím, že už nehodláš psát básně pro dívky; myslím, že už spousta lidí před tebou zjistila, že to obvykle k žádnému výsledku nevede.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Měsíc : trvalý odkaz

Následující deník autora : Tvář jako Botticeliho anděl
Předchozí deník autora : Pánví

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku