Na starý místa už nevstoupíš...

Dneska cestou autobusem do svýho brněnskýho domova jsem si přečetl na telefonu sdělení, že ochranáři zpřístupnili prostor vysílače na Děvíně. Prostor, kterej byl už několik let normálně přístupnej, jen k němu nevedla značená proklestěná stezka, ale jen pešinka, co se ztrácela v trnech křoví.
Na ten vysílač koukám každej den celej svůj život z oken bytů a domů, z aut i autobusů, z rozhleden i od jiných vysílačů.
Párkrát jsem tam byl a pravěkou křídou maloval srdce na komoušskej betonovej sokl hned vedle všech těch ostatních srdcí.
A tahle dnešní zpráva mě normálně trochu nasrala, protože teď tam poleze každej a už tam nepujde šukat za bílýho dne a všechny ty tajný důkazy lásky si přečte kde kdo. Ale třeba je mezitím smyje déšť.
Myslete si o tom co chcete a nebo třeba taky nic.