Blues za Vladimíra Majakovského & Špejchar blues

Čekal jsem. Nedočkal jsem se. Dnes nebudu psát o sobě.

Václav Hrabě:
Blues za Vladimíra Majakovského

Večer Dole pode mnou
zářila Praha
Bylo mi úzko
z tolika světel Tak jsem se díval na oblohu jestli nebude padat
aspoň jediná hvězda
pošetilá zbytečná plavá a nahá

Když v tom jsem ze tmy uslyšel hrát
blues
na památku velkého sebevraha

Začal to klavír
Hluboko v basech
blouznilo v horečce zelené moře
a pak jsem zaslech
trubku
jak chraptí horce a choře
Krásná
absolutně nerozumná a nerentabilní hudba
Hudba bez naděje
na honorář
Slyšíte Hudba
Jako teplý vítr
nad tělem vojáka padlého ve zbytečné válce
Jako rosa co mu padá na hlavu
zatímco světélkují v dálce
velrybí oči přístavů

Slyšíte Zpocené prsty
začínají
chorus o zakouřených sálech o bílých prašných cestách
o létech heroinu a smutku
o létech hladu vyhazovů naděje
o dívce z Alabamy o dětech z Little Rocku
Trubka hraje Vysokým tónem jiskří
závěje
vteřin dnů a roků

Teď pauza než začne basa
Jen malá chvíle tak akorát
na jeden tulipán
naklánějící se ke mně
Je slyšet
nadechnutí trumpetisty a swingující rytmus
otáčející se země

To dělá ta trubka
a krev
a pot
Zlaté trumpety v nebi nad Jerichem
To je blues

Pierot
Do prachu cesty přitisk se rozstříleným břichem
Kdoví v kterém to bylo roce

To je blues
Snad se to dozvíš v příští sloce

Několik Múz
na Střeleckém ostrově
nabízí talent režisérům
Gruzínský koňak
Chinin a idioti - odporné sérum
proti žití

Holky moje krásný!
s hnědejma očima Namalovaný Rusovlasý
Takhle to za krk chytí
a zmáčkne
a strhne
hlavu dozadu...

***

Je to vždycky taková malá chvíle
Tak akorát
na jeden tulipán

Takové sólo ve vytřískané hospodě o čtvrté k ránu
Sólo pro život
obehraný ze všech stran
Takové sólo
za poslední šesták
Jen malá chvíle - na jeden tulipán

Smutný gladiátor šel po Něvském a naposled ho urazil měšťák
Všichni přátelé měli v tu chvíli něco na práci
Bylo to v dubnu Po nábřeží se točil vítr jako štěstí
S nelidskou upřímností
koktaly svoji soustrast ubrečené dlažební kostky
Ten den šel naposled po bulváru v dešti
Vladimír Majakovskij