Aneb jak jsem v Ekvádoru překvapeně zjistila, že muži tu moji ženskost vnímají jako svou vlastní sílu, kterou jsou schopni použít a dát zpět.
21.02.2020 18 610(15) 0 |
A tak nějak mi po tom všem pátrání a snažení přijde, že se stejně všechno (z)mění a je jen jediná věc, která zůstane. Moje tělo. Jak se tedy definovat?
05.04.2020 18 861(22) 0 |
Nejkrásnější vzpomínka
25.03.2015 17 1310(16) 0 |
20.02.2021 17 613(16) 0 |
04.12.2023 16 126(13) 0 |
Aneb hledání svého srdce
11.03.2016 16 762(16) 0 |
Přirozená tma je lepší než nepřirozené světlo
07.12.2020 16 454(23) 0 |
To je tak, když vám někdo chybí
18.09.2020 14 1006(20) 0 |
21.12.2020 13 564(20) 0 |
...páátááá, právě teď odbila...páátááá, právě teď odbila náám..
22.03.2015 13 1225(14) 0 |
Když se vrátíte z jiné kultury zpátky do vašeho světa. Báseň je o přítomnosti a o tom, jak se cítím tady v Čr po návratu z Ekvádoru. Jsou to právě 4 měsíce.
09.01.2021 11 772(18) 0 |
Dalsi krok na ceste, ktere jsem se dlouho vyhybala. Je tak zvlastni to nic prijmout a citit v pritomnosti a nikam se predtim neschovavat.
01.03.2020 11 783(16) 0 |
Možná to vážně není důležité. Co se hlava naučila o světě, může to totiž být špatně. A některé vypálené cejchy se sakra blbě mažou.
03.06.2020 10 584(16) 0 |
Ojojoj, letní noci..
27.07.2015 10 1085(28) 0 |
08.04.2017 9 902(15) 0 |
Někdy nezbyde nic jinýho, než si jít po svých. Naštěstí!
13.09.2020 9 729(14) 0 |